Archa X

        Nikoho nepřekvapí, že jsem Kozoroh, ze všech Kozorohů ten nejkozorohovatější. Tedy ty co mě znají, přímo i nepřímo. Kozoroh se ujme vlády 22. prosince, zimní Slunovrat počne o den dříve, tedy 21. prosince. V pohanství je s tímto spojen svátek Yula, ale má samozřejmě mnoho jiných názvů dle místa určení,  u nás Slovanů například Kračun.   Vánoce v dnešní době Dnešní tzv. moderní společnost ovšem vzhlíží ku Vánocům. U těch ryze křesťanských vám budou namlouvat, že se v nějakém chlívku narodil syn boží, tedy Ježíš. Což je ale naprostá blbost, zcela nekorektně a férově si to řekněme, že Ježíš se narodil, dle všech odborných zdrojů, někdy na podzim. To by se ale křižákům nehodilo, neb ti potřebovali nové náboženské svátky, když už nemohli vymítit ty staré, tak je potřebovali alespoň na ty pohanské nějak našroubovat. A tak tu máme jakýsi Štědrý den, Boží hod vánoční 25. prosince a před tím jakýsi Advent, kdy lidé po týdnu zapalují jakési svíce na adventním...

  Věříte, že pátek 13. je super nešťastný den? Dle mého pohledu je to stejné, jako věřit na černou kočku, která vám přejde přes cestu. Ale samozřejmě nikomu jeho víru neberu. Ono už samotné číslo 13 je považováno za ryze nešťastné. Naopak číslo 12 je bráno jako číslo úplnosti, vždyť máme 12 měsíců v roce, tedy i 12 znamení zvířetníku , 12 hodin, 12 bohů na Olympu, 12 apoštolů, 12 pomocníků Mohammeda etc. Zatímco číslu 13 se mnohde vyhýbají, v některých hotelech nenajdete pokoj s číslem 13, některé vysoké budovy nemají 13. patro. Já osobně mám naopak číslo 13 za šťastné, například už na vojně , ano Já jsem byl ještě na povinné vojenské službě, pravda jen na rok, jsem si sám vzal číslo 13 jako služební číslo na sále (měl jsem zařazení Značkař, což pro zjednodušení znamená, že jsem kreslil letadla na planžet, tedy zakresloval dráhu letu).   Mohlo by vás zajímat: Přeceňování racionality (Archivářka) Kde se vůbec ta pověra o nešťastném pátku třináctého vzala? Měl to snad být, dokon...

"Přijde tvrdá zkouška, zkusej big beat zakázat, povinná nandaná rouška, a my budem pořád hrát... Ať seš punk, ať seš ska, ať jsi metla s báječným hárem..." , tak to je část textu z novinkové písně a videoklipu Tří sester . Jde o cover songu "Mods, Skins, Punks" od legendární anglické punk rockové formace The Professionals.   Na rozdíl od jiných Sestry nefňukají a tvoří a chtějí hrát, a tímto songem, v dnešní coronavirové tragotaškařici, nalévají optimismu do žil a duší nejen bigbíťákům. K téhle old schoolové pecce si do videoklipu (a sborů) přizvali kamarády z kapel E!E, , Doctor P.P., Alkehol , Pirates of the Pubs, MZH, Lety Mimo či Zputnik. Hudební klip zrežíroval Petr Orozovič. Song se objeví jako jeden z bonusů v právě vycházející 3CD kompilaci Platinum Maxxximum. Předělávky Tří sestrám vždycky velmi zdařile šli, a jistě se o tom všichni přesvědčíme na připravovaném albu SEX, DRÓGY, ROKENRÓL. Sama kapela k tomuto počinu uvádí : "Kvůli zákazu koncertování se...

  Kdo by nechtěl být nejlepší? Tedy možná ne úplně každý, každopádně soutěživost je zcela přirozenou lidskou vlastností. A nejen lidskou, nýbrž i obecně zvířecí, anebo minimálně konkrétně zvířecí, neb mnohé živočišné druhy a jejich samčí část soutěží o samičky. To jen pro příklad, ve kterém je zřejmé, že na počátku stojí jeden ze dvou nejsilnějších zvířecích pudů, a tedy i lisdkých. Neb nenamlouvejme si nic jiného, než že jsme jen pouhá zvířata s vyšší nervovou soustavou a humanoidní nadstavbou, ten pud je samozřejmě pudem rozmnožovacím. Tím druhým nejsilnějším je pud sebezáchovy. Co je ovšem důvodem k tomu, býti nejlepší v covidu, to vám nesdělím, protože to prostě a jednoduše, ač jsem nad tím dumal, nevím. Napadlo mě se zeptat Andreje Babiše. Mohlo by vás zajímat: Kam mizí svobodný svět? Velmi rychle jsem ovšem tuto úvahu zaplašil, neb ptát se na něco "velkého" Andreje je věc zhola zbytečná. Buď vám odpoví na úplně něco jiného, možná vás označí za lháře, anebo je to všechno...

  Na Arše X jsem v poslední době publikoval dva články volně na sebe navazující, Kam mizí svobodný svět? (21. července) a Hola hola, rouška volá (24. srpna) . Ano, zabývám se tam omezováním osobních svobod a označením roušek za náhubky. A taktéž propaguji Blanický manifest . Každopádně nic není jen černobílé, Já se snažím, a netvrdím že se mi to vždy daří, vnímat tisíc a jednu barvu duhy (opravdu ale opravdu nemá nic společného s LGBT :D). Rozhodně nepatřím k těm, co by se nechali ovládat čímkoliv, tedy například strachem. Každopádně poslední čísla o počtech nakažených v České republice ve mně vyvolávají určité obavy. A vyvolávají i spoustu otázek. Česká republika, co do počtu nakažených na 100 000 obyvatel za poslední týden, si může na krk pověsit bronzovou medaili, ano umístili jsme se na krásném třetím místě, hned za Andorou a Izraelem.   Jednou z otázek, které si kladu, je údiv nad tím, že neexistuje vůbec žádná vládní koncepce, nazval bych to "Trvale udrži...

  Žárlivost. Nesčetněkrát omílané téma, avšak já jej dnes pojmu lehce netradičně. Nebudu vám zde vypisovat rady, jak vyběhnout s partnerem, když se nechová dle vašich představ, a ani nehodlám řešit žádné modelové situace,ve kterých jeden je, a druhý není v právu. Finální rozklíčování této mé myšlenky je vlastně na každém z vás.   Nesprávná perspektiva Vždy, když člověk žárlí, nachází se v bodě, kdy si není jistý sám sebou. Vidí a ví, co chce, a proč to chce, ale ve stejný moment má pocit, že tohoto nemůže dosáhnout, nebo že si daný aspekt nemůže udržet. Toto rozpoložení mnohdy pochopitelně doprovází neodbytný pocit bezmoci. Žárlícímu člověku je vnitřně jasné, že je na své pocity ve skutečnosti sám, a osočováním, popřípadě obviňováním svého partnera z různých činů a postojů, prakticky nevyřeší vůbec nic.   Nechtějte měnit partnerovo chování Je nám od nepaměti nevhodně vštěpováno, že naše pocity souladu a sebejistoty má zajišťovat náš partner. Tím, jak se ve v...

  Začíná býti zvykem na Arše , že dělám volná pokračování svých předešlých článků. V tomto volně naváži na svůj počin zovoucí se  Satanismus od nesatanisty, ve kterém jsem vám krapet satanismus nastnínil, ve vážném i odlehčeném stylu, a obeznámil vás s faktem, že se za satnaistu nepovažuji, nýbrž že jsem ateista líznutý LaVeyem. Rozkoš je jednou ze šesti satanských ctností. Vyhledávat rozkoš a nebránit se jí, jestliže se nabízí je jedním ze základních etických kodexů satanisty. Rozkoš má mnoho podob:  estetickou, sexuální, emocionální, fyzickou. Uspokojujte každou touhu svého těla a ducha, jestliže vás jedna rozkoš omrzí, najděte si novou. Odříkání je degenerace, pocit viny z uspokojení je smrt. Askeze slouží jen k tomu aby následující rozkoš byla silnější, sama o sobě je nesmyslná. Nejvyšší formou rozkoše je umění, které může mít mnoho podobenství. Dnes si představíme a ukážeme to literární, od člověka v satanistických kruzích nejpovolanějšího, jímž jest Tau-Paulus (dřív...

Dnešní článek bude jen takovým kratším zamyšlením s několika mými postřehy. Zlatá éra blogovaní byla dle všeho někdy v letech 2003 - 2006, tehdy byly dokonce různé prognózy, že to bude platforma, která může změnit i klasickou novinařinu, do blogů se vkládala velká naděje, možná to trvalo v České republice i do roku 2008, kdy ovšem započal raketový nástup Facebooku a průběžně pozvolnější dalších sociálních sítí, jako nepříklad Twitteru . Prognóza se, jak vidíme, nepotvrdila a blogování je v nekonečném světě internetu spíše okrajovou záležitostí. Ono je také mnohem těžší a náročnější, jak na čas tak i talent a jiné schopnosti, dovednosti a kvality, jak už jsem někde psal či říkal, vytvořit smysluplný článek, než udělat selfíčko na Instagram či nahrát několika vteřinovou kravinku na TikTok. Je to samozřejmě i o konzumentech obsahu, kdy v dnešní době zcala jasně převládá ten audio vizuální. Přejděme ku komentářům blogů, tedy komentářům na samotných blozích. Jistě mi dáte za pravdu, drtivá ...

  Lehce filozoficky, a možná i mysteriózně laděné téma dnešního článku, bude na mnohé jedince bezpochyby působit podivně, nebo sporně. Ráda bych však vám, všem čtenářům, i přesto dala nahlédnout do svých myšlenek a pocitů ohledně této věci. Možná, že spoustě lidí už bude připadat jako zavádějící i název článku. Každému bych však doporučila přečíst si tento další výsledek mého mudrování/moudrování. Hned ze startu chci vyzdvihnout fakt, že já sama jsem osobou racionálně zaměřenou, a zároveň do jisté míry pragmatickou, ač mnohdy i emocemi zmítanou. Toto zmiňuji opět z důvodu případného nedorozumění stylu "autorka článku kritizuje něco, co jí není blízké", jelikož je tomu právě naopak. Právě z důvodu, že i mne samotnou mnohdy limituje a brzdí potřeba vše vyhodnocovat rozumem, a přirozená touha věřit tomu, že racionální pojetí čehokoliv vždy vše vyřeší, jsem se rozhodla pro sepsání tohoto článku. Racionalizování jako obranný val Svět rozumu je ve své podstatě to jediné, ...

    Běžně by se čekalo asi jiné zvolání, ku blížícímu se záři, a tedy počátku nového školního roku. Nebudu vůbec rozebírat jak a kde všude budou či nebudou školáci, usednuvší za pár dní do školních lavic, roušky nosit či nenosit. Nejen proto, že mám obavu, že po publikování tohoto článku by vše, jak jsme si již zvykli, mohlo býti úplně jinak, nýbrž je to záležitost marginální. Pro slovo rouška se čím dál tím více vžívá synonymum náhubek. Víte, Já jsem v dávnější minulosti měl dogu, psa německé dogy, abych byl přesný. Neznám detailně dnešní zákony o povinnosti opatřit psa velkého plemene náhubkem, vlastně jsem je neznal přesně ani tehdy. Bylo to hlavně a předně na mém vlastním uvážení, kdy jsem svému psu náhubek nasadil. On to nebyl takový ten fixační náhubek, Já jsem tomu říkal košík, byl to tedy takový klasický kovový náhubek, který nijak nebránil v naprosté rozevření čelisti, takže pes si mohl i s tímto náhubkem vřele zaštěkat a nijak v ničem ho to nesvazovalo, neomezovalo, ...

V průběhu dlouhých let jsem byl mnohdy označován za satanistu. Už můj pseudonym k tomu evokuje, Anděl Azazel, že.. ovšemže. Stejně jako ikona či avatar, který je s mojí osobou leta letoucí spjat, a je i součástí obrázku ku podcastu Xkozloviny (na němž hostuje i podcast Archa X , jehož epizody ovšem mají své vlastní vyobrazení). Neuniklo to ani zrakům osob z okolí mé kolegyně Báry (Archivářka), mimochodem mé civilní jméno je Mirek.   Možná je právě nyní a zde na Arše ten správný čas, uvést vše na pravou míru, o pravém Mírovi. Ne, že bych to mnohým lidem v průběhu časů nevysvětloval, ale byly to spíše soukromá osvětlení. Tudíž vězte, jak se věci mají, nejvýstižnější bude asi popis "Ateista líznutý LaVeyem". Zde na tomto místě musím nutně říci, že se nechci nijak distancovat od Satanismu, natož abych se za tuto nálepku styďel, naopak by ode mne bylo velmi troufalé, kdybych se za satanistu ale označoval. Ač "Blahoslaveni troufalí, neboť oni budou pány světa - prokleti pokorn...

Asi jen m álokomu, kdo se o t oto téma aktivně nezajímá, něco řekne pojem "dominantně submisivní vztah". Spousta jedinců ani netuší, že jde o vztahové nastavení, které je úzce spjaté s již zažit ou zkratkou BDSM , popřípadě nesprávně shrnuto termínem "sadomaso". Dle mého názoru si drtivá většina lidí tyto aspekty asociuje výhradně s postelovými záležitostmi, které daní jedinci shlédli , nebo sledují na stránkách pro dospělé. Možná je škoda, že mnozí často netuší, že velká většina výše zmíněného má své kořeny mnohem hlouběji, než je prezentováno. Tím pádem nemohou vědět ani to, že toto nastavení může soužití dvou (popřípadě více) osob obohatit, a že má zároveň tu moc, přefr o movat i vztah s původně bídnou perspektivou v oboustranně fungující a prospěšnou záležitost. Aktuálně se vám to nejspíš může zdát jako nesmysl, potažmo si třeba ani nedovedete představit, jak by vlastně měl v praxi fungovat takový vztah na denní bázi. Pokusím s...